Hodně fotím, hodně jím, piju spoustu kafe a chybí mi blog! Tak jsem tady zase. Možná na den, na dva, na měsíc. Kdo ví. Dokud mě to bude bavit, budu tady.


Už spoustakrát jsem se nutila do blogování. Chtěla jsem svýmu blogu dát zase řád, pravidla a režim. Ale to nejsem já. A co nebo kdo tedy jsem já? Fotky, knížky, citáty, básničky, útržky textů. Zamotaná hlava a roztříštěný myšlenky.

Někomu se to může zdát jako cirkus slov. Jedna velká motanice, ve který se těžko orientuje. Ale taková já zkrátka jsem. Nečitelná, zamotaná v kruhu svých myšlenek. A takový bude i můj blog - spousta roztříštěných myšlenek.

Věřím, že i přesto se najde pár lidí, kteří mě a můj blog budou mít rádi. A když ne? Nevadí, svět se nezboří. Budu fotit, psát a vymýšlet dokud mě to nepřestane bavit.








Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jako na horský dráze